Vhled       O nás       Obsah       Archiv       Partneři       Zajímavé weby       Kontakty

Modrá Čára1

Ke knize „Citlivý chaos“ se jako ke své inspiraci hlásila řada význačných badatelů. Známý francouzský oceánolog Jacques-Yves Cousteau napsal předmluvu k francouzskému vydání. Ke knize se hlásil James Lovelock, autor teorie živé planety Země – Gaia, i americký matematik a jeden z autorů teorie chaosu Ralph H. Abraham, který o ní řekl: „Dávno předtím než přišla do módy teorie chaosu, porozuměl T. Schwenk vztahům mezi chaosem, okamžikem vzniku formy a delikátní závislostí počátečních podmínek. Jeho významné dílo nikdy nezapadne.“
          Theodor Schwenk však nepsal tuto knihu (jenom) pro vědce. Psal ji tak, aby ji mohl číst každý, kdo se zajímá o podstatu života okolo nás. Jeho cílem bylo probudit v lidech „vodní vědomí“ či „vodní bdělost“, která by neznamenala jen naučit se číst ve vodní knize přírody, ale také si vytvořit k vodě pozorný a pokorný vztah – abychom měli vidoucí oko a myslící ruku, když se do přírody a vody snažíme zasahovat, píše v předmluvě k českému vydání František Kožíšek. Knihu u nás vydalo nakladatelství Fabula (www.fabula.cz).

Modrá Čára1
Citlivý chaos
Theodor Schwenk




„Dosavadním výkladem jsme chtěli ukázat, jak příroda rozloženě v prostoru reprodukuje všechny tvary a způsoby pohybu, které jsou vlastní člověku. Platí to ale také naopak – všechny pohyby a tvary, které má vesmír k dispozici, se stékají v člověku a spojují se v něm do vyššího celku,“ píše Theodor Schwenk.  














Úvod

Theodor Schwenk je svým vzděláním hydrolog a hydrotechnolog. Voda a vše, co proudí (jak je z této knihy zřejmé) ho fascinovala celý život. Některé jeho přístupy ale asi nebudou blízké kritickému pohledu na svět, který je ovlivněn soudobou vědou. V takovém případě bych navrhoval takové části textu přeskočit, nebo je prostě chápat jako poetická podobenství a příměry. Rozhodně ale tvrdím, že kniha má čtenářům co nabídnout. Už proto, že v přírodě vyhledává a nachází souvislosti, kterým jsme již jaksi odvykli. A přece také neodmítáme vše, co o přírodě napsal německý básník a přírodovědec Johann Wolfgang Goethe i přes to, že nepracoval současnou vědeckou metodou.

Miroslav Žák
šéfredaktor časopisu Vhled
 



Z předmluvy Theodora Schwenka

Lidstvo dnes ztratilo to, co je na vodě podstatné, ale nejen to, ocitlo se v nebezpečí, že ztratí i její fyzickou substanci. Symptomem tohoto vývoje je vyschnutí nesčetných pramenů na celé Zemi a velké úsilí v mnoha oblastech, které má tyto škody napravit, ukazuje, jak vážná je situace. Předpokladem účinného praktického jednání je použít moderní způsob myšlení k tornu, abychom znovu objevili podstatu proudivého živlu, která upadla v zapomnění.

Tato kniha by mohla být příspěvkem k poznání podstaty tohoto živlu. Zabývá se převážně vodou jako představitelkou všeho tekutého v oživené i neoživené přírodě, ale také proudícím vzduchem. Pokud jde o to, jak se voda a vzduch pohybují, můžeme je pokládat do značné míry za srovnatelné, vždyť pohybové procesy ve vodě mohou být za určitých podmínek napodobovány ve vzduchu a naopak. V tomto ohledu pokládá vědec zabývající se prouděním oba tyto živly za „tekutinu“. To, co je jim oběma společné, i to, co je od sebe odlišuje, umožní nahlédnout do jejich vlastní podstaty.

Kniha především popisuje jednoduché, obecně pozorovatelné fenomény. Domníváme se, že tyto fenomény ve vodě a vzduchu je možné pojímat jako písmena náležející k abecedě přírody, kterou se musíme učit číst. Ten, kdo by rád setrval u čisté fenomenologie, od čtení tohoto písma přírody upouští, ale tím se zříká i pochopení jeho smyslu. Vidí sice písmena, nikoli však slova a věty.

Struktura vírové stezky
    Zde se díky vhodné době expozice podařilo zčásti zviditelnit strukturu vírové stezky. Mezi jednotlivými víry se vine jakoby meandrující proud.

Rád bych se pokusil naznačit cestu vedoucí za hranice čisté fenomenologie, abychom dokázali „číst“ toto písmo přírody. Bude to namáhavá pouť, na níž se čtenář musí pozorně a trpělivě ponořit do mnoha jednotlivostí, než se mu otevře obsáhlý pohled.

Při nepředpojatém pohlížení na vodu a vzduch se zároveň proměňuje myšlení a člověk získává schopnost chápat živý svět. Tuto proměnu myšlení pokládám za rozhodující krok, který je dnes nutné učinit.

K metodické stránce knihy musím ještě dodat, že pojmy „živel“, „element“ jsem zvolil proto, že jsou obsažnější než pojem „skupenství“. Zahrnují to, co se uplatňuje v procesech, jimiž se vyjevují podstatné skutečnosti. Protože se zde nejedná o hmotné složení, ale o pohyb proudících živlů a při něm vznikajících forem, nebudeme činit rozdíly mezi vodou v přírodě a tekutinách v organismech. Rozebereme v zásadě všechny společné pohyby, které jsou nadřazené rozdílům hmotné povahy. Postupně se bude ukazovat, že určité prapůvodní pohybové formy se nacházejí ve všech proudících médiích nezávisle na jejich látkovém složení.

Začátek článku    Titulní stránka