Carl Gustav Jung (1875- 1961), švýcarský psychiatr, psycholog a filosof unuversitní profesor v Basileji a v letech 1944-1961 v Cürychu. Zprvu spolupracovník a žák Sigmunda Freuda vlastními výzkumy dospěl ke kritice některých teorií Freudovy hlubinné psychologie, zejména ke kritice názorz, že neurózy mají výhradně psychosexuální příčiny.Založi vlastní školu analytické psychologie. C.G.Jung zavedl do dignostické praxe asociační experiment, vytvořil koncepci introvertní a extrovertní osobnosti a vypracoval teorii kolektivního nevědomí s jeho archetypy. Toto jednoduché konstatování však zdaleka nepostihuje neobyčejné bohatsví jeho díla, které je skutečným oříškem i pro bohaté a známé nakladatelské domy.

















Wolfgang Pauli (1900-1958), švýcarský fyzik rakouzského původu. Od roku 1928 profesor university v Cürychu. Zabýval se zejména teorií relativity a kvantovou mechanikou. Roku 1924 formuloval tzv. Pauliho princip, podle kterého nemohou v atomu existovat současně dva elektrony, které mají totožná všechna čtyři kvantová čísla. Tento princip má velký význam pro atomovou fyziku i pro chemii. Vypracoval i teorii spinu v nerelativistické fyzice a roku 1930 předpověděl existenci neutrina. V roce 1945 obdržel nobelovu cenu za fyziku.

















Komlemenární znamenená doplňkový. Jestliže řekneme, že nějaké přístupy k řešení problému jsou vzájemně komplementární znamená to, že mohu zvolit kterýkoli z nich. Ty ostatní pak mohu chápat jako přirozený doplněk toho přístupu, který jsem zvolil. V některém případě je výhodnější zvolit jeden přístup k řešení (naříklad mohu chápat komponenty atomu jako vlny a podle toho s nimi pracovat) v jiném případě jiný (například mohu tytéž komponenty, které jsem v předchozím případě chápal jako vlny v tomto případě chápat jako částice).


Neuróza je zjednodušeně řečeno lehké duševní onemocnění, které způsobuje v nějakém ohledu mírnou labilitu pacienta. Mezi lékaři dochází často k neshodám, které projevy již svědčí o tom, že někdo již neurózou trpí a které nikoli. V současné době by se asi u většiny lidí, kteří u nás žijí nějaká (byť třeba lehká) neuróza prokázat (například okusování nehtů psychologové chápou, jako projev skryté neurózy).


Psychóza je stav těžkého duševního onemocnění charakterizovaná poruchou myšlení a jednání s následnými poruchami struktury osobnosti a její celistvosti.


Predeterminují = předurčují


Trauma je obecně poranění (úraz). Zde jde o psychický (dušenvní) otřes, který může vést k poruchám vyšší nervové činnosti. Potlačené trauma je takové trauma, které si jako takové neuvědomuji.


Analitický proces a integrování : V tomto případě se jedná o psychoanalytický proces v jehož rámci se psychoterapeut spolu s pacientem sanží přivést do vědomí to, co bylo dříve potlačeno do nevědomí a co často způsobuje zcela nepochopitelné (především pro osobu, která je takto postižena) myšlení a jednání pacienta a snaží se opět (tentokrát ale vědomě) vše potlačené začlenit (tj. integrovat) do vědomomé osobnosti pacienta. Pokud se to podaří, skutečně dojde k uzdarvení pacienta (pokud jsou potlačené psychické komplexy vlastní příčinou jeho potíží). To je podstata psychoanalytické metody


Určitý specifický systém pocitů a představ často ptalčený do nevědomí o jehož opětovné uvědomění se snaží pacicent a psychoterapeut v procesu psychoanalýzy.


Psychická disociace je doslaova psychický rozklad.


Psychosomatické jsou takové projevy lidského organismu, které mají jen psychické příčiny. Například : nějaký pacient má utkvělou představu, že trpí určitou nemocí. A kutečně se může stát, že se na jeho těle objeví příznaky oné choroby. Často o této vlastnosti lékař takového pacienta dobře ví. Potom stačí pacientovy podat nějaký předmět (například zcela neškodný bombón, který nemá schopnost cokoli léčit), o kterém pacient uvěří, že je to jím požadovaný lék a tělesné příznaky domělé nemoci zakrátko zmizí (takovémuto "léku" se odborně říká placebo).


Patologické příznaky jsou příznaky choroby.


Pattern of behaviour : vzory chování.


Archetypy doslovně znamená pratypy, původní typy a podobně. Tento pojem používal Carl Gustav Jung jako označení oněch nevědomých struktur, které jsou psychice lidského rodu společné.


Jako objekty mikrosvěta můžeme obecně označit všechny objekty, které jsou tak malé, že je nelze spatřit lidským okem. V užším slova smyslu jsou pod tento název zhrnovány objekty tak malé, že je lze spatřit jen při mnohonásobném zvětšení, ve fyzice pak nejčastěji objekty, které je možné pozorovat jen nepřímo (tj. z účinků na jejich bezprostřední okolí). To se týká zvláště elementárních částic, ze kterých jsou vystaveny atomy.


Paradigma je určitý komplex názorů a koncepcí, který tvoří základ, na kterém je vystavěn ten nebo onen způsob chápání něčeho (zpravidla světa). Například newtonovské paradigma tvoří ty nejzákladnější principy, na kterých je vybudována představa světa tak, jak ji vyjadřuje učení Isaca Newtona. Například tedy představa o vesmíru, jako o prostoru euklidovského typu a podobně.


Subject (tj. subjekt)je doslova to, co je vlastním základem něčeho (jeho nejvlastnějším podkladem - podstatou). V tomto smyslu se tedy jedná o to, co je základem lidské psychiky.


Eugen Paul Wigner (narozen roku 1902), americký matematický fyzik maďarského původu. Vletech 1938-1971 profesor university v Princentonu. Zabývá se zejména kvantovou mechanikou, fyzikou kovů a jadernou fyzikou. Roku 1930 publikoval teorii grup a za 2. svétové války se aktivně podílel na projektu Manhattan (což byl krycí název pro vývoj a výrobu atomové bomby)V roce 1963 obdržel Nobelovu cenu (spolu s fyziky Mariou Goppert-Mayerovou a J.H.D. Jensenem).

















Inkonsistentní = nesoudržný.


Konzistentní = soudržné (tj. na pvených základech stojící) zákony kvantové mechaniky


Werner Karl Heisenberg (1901-1976), německý fyzik. Zásadním způsobe přispěl k rozvoji moderní fyziky. Spolu s Maxem Bornem a Pascalem Jordanem je považován za zakladatele kvantové mechaniky. Je autorem tzv. maticové mechaniky. Formuloval Heisenbergovy relace neurčitosti, které zásadně ovlivnily metodologii vědy i filosofii. Zabýval se strukturou atomů, atomového jádra, feromagnetismem a prcoval na unitární (tj. jednostné) teorii pole. Nobelovu cenu obdržel roku 1932.

















Relace neurčitosti vyjadřují poznání, že v oblasti kde se uplatňují principy kvantové mechaniky není možné určit parametry pohybujícího se objektu (například elektronu) s libovolnou přesností. Čím přesněji určíme nekterý parametr, tím méně přesně můžeme určit jiný.


Niels Henrik David Bohr (1895-1962) je považován za jednoho z nějvětších fyziků 20. století. Zabýval se atomovou a jadernou fyzikou a kvantovou mexhanikou.Po celá desetiletí byl hlavní postavou ve výviji kvantové fyziky. Jeho model atomu, při jehož formulaci využil nových poznatků o struktuře spektra a Planckův objev kvantované energie (tj. objev, že energie se nepřenáší spojitě, jak si fyzikové dříve představovali), ale jen po zcela určitých minimální dávkách, které nazval kvanta), měl velký význam pro další rozvoj fyziky.

















Zde asimilují znamená totéž, co přizpůsobují.


Synchronicita vyjadřuje fakt, že něco (nějaký děj nebo stav a podobně) nastává spolu s něčím jiným, přičemž takovéto jevy spolu nemají žádnou příčinnou (tj. kauzální) souvislost. Jeden není příčinou druhého, přesto spolu souvisejí (alespoň svým výskytem).


Kauzální = "příčinné". Akauzální je jeho opak.


Princip kauzality vyjadřuje přesvědčení že vše, co se ve vesmíru děje je spolu spojeno jako příčina a následek.


Koincidence = shoda (souhlas).


Verifikovat = ověřovat.


Extrasensorický = mimosmyslový


Slovo kazuistika se obvykle překládá jako "případová studie".


Fundamentální = základní.


Somatizují znamená, že se stávají tělesnými.