SpiralovaGalaxie Modrá Čára1


Číslo 1/2014


    Obsah:
O nás   Na úvod
Archiv   Pozdrav pana presidenta Havla

Editorial profesora Zdeňka Neubauera

Slovo šéfredaktora

Partneři   O přírodě
    Zdeněk Neubauer: O Sněhurce aneb o přírodě
Zajímavé weby  
Text, nazvaný „O Sněhurce aneb o přírodě“ přednesl profesor Zdeněk Neubauer, když mu byla v roce 2001 jako třetí osobnosti v pořadí (před ním byli ocenění Karl H. Pribram, americký neurochirurg a myslitel a Umberto Eco, světoznámý sémiotik a myslitel) udělena Cena Nadace VIZE 97. Tato významná práce nepozbyla nic na své svěží aktuálnosti, protože se zabývá vývojem vědeckého myšlení v posledních stoletích, zvláště v moderní době a rozhodně pomůže lidem, kteří se začínají zabývat vědou ujasnit si mnoho složitých problémů, které s touto oblastí lidské činnosti souvisí. Právě zde totiž vládne řada předsudků z minulosti, které se snaží stále vnucovat společnosti ten jedině správný pohled na svět.
Kontakty   Kolektivní inteligence
    Tom Atlee: Hlubinná demokracie a moudrost společenství
   
Zakladatel a výzkumný ředitel neziskového Institutu kointeligence, evoluční aktivista Tom Atlee (*1949) přichází s vizí sociální změny založené na poznání tvořivých schopností vědomí propojujícího jednotlivce s celkem. Je autorem řady inspirativních knih: The Tao of Democracy: Using Co-Intelligence to Create a World that Works for All (Tao demokracie: jak pomocí kointeligence vytvářet svět, jenž pracuje pro všechny, 2003), Reflections on Evolutionary Activism (Úvahy o evolučním aktivismu, 2011) a Empowering Public Wisdom: A Practical Vision of Citizen-Led Politics (Posilování moudrosti společenství: Praktická vize politiky vedené občany, 2012).
    Hmota a vědomí
    Miroslav Žák: Synchronicita, duše a svět
   
Specialisté na období Starověku nám říkají, že lidé té doby velmi tíživě pociťovali svůj osud. „Stará náboženství se svými vznešenými a směšnými, dobrotivými a krutými symboly nespadla z čistého nebe, nýbrž vzešla z lidské duše, která v nás žije i v této chvíli. Všechny ty věci a tyto praformy v nás žijí a mohou se na nás kdykoli vrhnout se zničující silou v podobě davové sugesce, proti níž je jednotlivec bezmocný.“ Carl Gustav Jung nás těmito slovy upozorňuje, že tytéž osudové síly, které utvářely život člověka ve Starověku, nikam nezmizely. Existují zde stále. Jediný rozdíl je v tom, že my si je nepromítáme do obrazů různých bohů. Sídlí v našem nevědomí a projevují se v našem chování i nadále. A to se týká jak našeho osobního jednání, tak jednání velkých společenských skupin (například národů), do kterých patříme.
    Poznaní a sebepoznaní
    Miroslav Žák: Poznání, vhled a vzhled
   
V současné době se projevuje na Západě (tj. v Evropě a v Americe) velký hlad po všem spirituálním. Po všem, co člověka nějakým způsobem přesahuje. Základní potíž je však v tom, že v novověkém světě objektivní reality nic subjektivního nemá místo a tedy to vlastně ani neexistuje. Jak se stále více ukazuje, toto hledisko je do budoucna neudržitelné a z hlediska hlubšího poznávání i velice naivní, nicméně naši současnost mohutně poznamenalo. Naivní je zvláště proto, že celá koncepce tzv. „objektivní reality“ je výkonem lidského subjektu. Je to prostě jen určitý subjektivní pohled na svět, jehož přijetí usnadňuje prožívání světa, které bylo typické pro období novověku. Je viděním světa, ke kterému kolektivní duše západního člověka dozrála právě v období novověku.
    Matematika a svět
    Petr Vopěnka: Matematika a vzdělání
   
Světoznámý český matematik emeritní profesor University Karlovy Petr Vopěnka je širší veřejnosti znám jako autor velkoryse pojatého projektu „Rozpravy s geometrií“, který představuje obsáhlé pojednání o vývoji matematického myšlení. Profesor Petr Vopěnka pochází z pedagogické rodiny a na začátku devadesátých let působil krátkou dobu jako ministr školsví mládeže a tělovýchovy a úroveň české vzdělanosti mu stále nedává spát. Přednášku nazvanou „Matematika a vzdělávání“ přednesl profesor Petr Vopěnka na Konferenci Jednoty českých matematiků v roce 2007. Jak vidíme je stále aktuální.
    Člověk a lidstvo
    Dominika Vřešťálová: Svoboda, lidskost a houževnatost v pojetí ruské kultury
   
Nabízíme Vám, vážené čtenářky a vážení čtenáři, pozoruhodnou práci absolventky Gymnázia Jana Nerudy v Praze, Dominiky Vřešťálové. Jak píše autorka v abstraktu ke své práci: „Práce odhaluje specifický význam pojmů svoboda, lidskost a houževnatost v ruské kultuře. Tato tři slova nejsou jen pouhou abstrakcí, dotýkají se každodenního života, který se na území Ruské federace odehrává. Zároveň se vytrvale vrací jako významná témata ruské umělecké i filosofické literatury.“ Autorka k odhalení drobných významových nuancí využívá ruskou klasickou literaturu a současnou literární tvorbu, ruskou filosofii i své osobní zkušenosti z cesty do této země. Je přesvědčena, že jiný význam slov ukazuje také jiný způsob života.
    Vědění a doba
    Miroslav Žák: Tajemství renesančního mága
   
Současný vědecký obraz světa je podáván v podobě hotových pravd a dat, faktů a artefaktů, bez možnosti porozumět jejich smyslu, tj. učinit si představu o tom, o čem vědecké výpovědi vlastně vypovídají, jaké skutečnosti se týkají, v čem spočívá jejich pravda a jakou platnost má její „hotovost“, připomíná profesor Zdeněk Neubauer z Přírodovědecké fakulty UK. Našim cílem je alespoň částečně přispět k tomu, aby se tento stav zlepšil.
    Moudrost starých textů
    Milan Balabán: Bůh a bohové v Bibli
   
Již slavný psychoanalytik a společenský kritik židovského původu Erich Fromm, který v mládí intenzivně studoval židovskou tradici upozorňuje na skutečnost, že na řadě míst židovských Svatých písem je důsledně použito slovo „Elohim“, což je množné číslo a mělo by se vlastně překládat jako „Bohové“. Týká se to například textu, kde Stvořitel zakazuje jíst Adamovi ovoce ze stromu poznání. Právě této skutečnosti se týká i následující text předního českého religionisty profesora Milana Balabána.
    Milan Balabán: Andělé v Bibli a trochu i jinde
   
O andělech se současný čtenář, divák i posluchač dovídá mnoho informací. Bohužel, převážně z velice neseriozních, spíše brakových zdrojů. A není divu! Obtíž současného života je jen těžko únosná. Jak unést, že právě těm nevětším zlotřilcům se daří nejlépe. Dříve, pokud bylo možné věřit ve vyšší spravedlnost, která to vše srovná po smrti, bylo možné to vše snášet s klidným srdcem. Kdo však v něco takového věří dnes? Snažíme se tedy hledat někde jinde. V oblastech, které jsou pro nás lépe představitelné, než obtížně představitelná Boží spravedlnost. Vracíme se tedy k ochranným bytostem, o který se mluví již v Bibli. Vynikající český religionista Milan Balabán nám o nich napsal stručný článek.
    O solidaritě
    Zdeněk Pinc: Má solidarita meze?
   
Problém solidarity je pro českou společnost velice zásadní, i když si to dnes u nás málo kdo uvědomuje. Velice úzce souvisí například s existencí nebo neexistencí sociálního kapitálu v české společnosti, který je mimořádně důležitý pro další směřování naší země. Přestože Zdeněk Pinc tento pojem ve své úvaze vůbec neužívá, jeho vhled do problematiky je mimořádně podnětný a přínosný, jak je u něj ostatně zcela obvyklé.