Na tomto místě budete, vážení čtenáři, nacházet různé informace, o časopise Vhled o jeho záměrech do budoucna, odpovědi na vybrané důležité dopisy, o kterých se budeme domnívat, že by je měl znát širší okruh čtenářů, nejen tazatel, který dal podnět k jejich vzniku. Pokud to jen bude trochu možné, rádi odpovíme na všechny dopisy, které nám čtenáři pošlou. Chtěli bychom také pro naše čtenáře a jejich okolí pořádat různé zajímavé akce (semináře, přednášky, projekce, apod.). Samozřejmostí by dobudoucna měla být i nabídka atraktivních multimediálních materiálů (třeba ve formě CD-ROM) a podobně. Paleta možností, kterou bude moci časopis Vhled nabídnout svým čtenářům je ale přímo úměrná velikosti čtenářské obce, která bude naše stránky navštěvovat. Záleží tedy nejenom na nás, ale především na vás, čtenářích, jak daleko se v tomto směru dostaneme.
i v dalším čísle Vám nabízí časopis Vhled velice podnětné a zajímavé články. V části nazvané „O přírodě“ zveřejňujeme text „O přirozenosti živlů“. Text vychází z úvah vynikajícího českého přírodovědce a filosofa, profesora Zdeňka Neubauera. Profesor Zdeněk Neubauer je jeden z mála lidí u nás, kteří se v této problematice vyznají a jsou schopni se jí věnovat na skutečně vysoké úrovni.
V části „Kolektivní inteligence“ čtenáři najdou druhou část úvahy Toma Atleeho na téma „Kointeligence“. Článek se tentokrát nazývá „Ucelená vize kointeligence“. Kolektivní inteligence je fascinující pojem, který je do budoucna schopen otevřít lidem další rozměr skutečnosti, o kterém mluvil ve svých dílech již Pierre Teilhard de Chardin.
Synchronicita je další téma, kterému se chce časopis Vhled systematicky věnovat. V tomto čísle o synchronicitách diskutují tři významní badatelé, Ervin László, Stanislav Grof, Peter Russell.
V části „Poznání a sebepoznání“ najdou čtenáři dvě pozoruhodné úvahy. Fascinující úvahu Jiřího Fialy Umění vědění. Tato úvaha pochází z knihy úvah, které během života docenta Jiřího Fialy nevyšly. Jedná se zajisté o jednu z nejoriginálnějších prací na toto téma v české literatuře. Kniha, ve které je tato vzácná úvaha obsažena, se jmenuje „Výška, šířka, hloubka, čas“ však shrnuje takovýchto báječných textů daleko více. Kniha vyšla s podporou Nadace VIZE 97 a vydalo ji nakladatelství OPS. A podle mého soudu by ji měl mít každý český student ve své knihovně.
Druhá úvaha v této části se jmenuje Ekozoická éra a napsal ji Tomas Barry. Text je výňatkem z přednášky, kterou autor pronesl na Schumacher College (pro časopis Vhled text přeložil Jiří Zemánek).
V části „Matematika a svět“ tentokrát čtenářům nabízíme ukázku z životního díla předního českého matematika světového jména, profesora Petra Vopěnky, tentokrát na téma „Krása a rozum“. A že krása a rozum spolu skutečně souvisí, se může dočíst také ve výše zmíněném příspěvku Jiřího Fialy.
V části „Člověk a lidstvo“ si můžete přečíst druhou část studentské studie Dominiky Vřešťálové „Svoboda, lidskost a houževnatost v pojetí ruské kultury“. Tato studie nám alespoň trochu umožňuje částečně pochopit některé pro nás obtížně pochopitelné jevy v ruské kultuře. Přichází právě včas.
Příspěvek „Myslím, tedy jsem“ v části „Vědění a doba“ se zabývá filosofií René Descartesa, která vedla ve svém dalším vývoji k tak zvanému objektivnímu vědeckému světovému názoru. Ten velice nerad pracuje s takovými pojmy, jako je „subjekt“. Má to ale jednu důležitou vadu: samotný tento pohled na svět je určité subjektivní pojetí světa.
A protože Vhled je časopis webový, můžeme svým čtenářům nabídnout materiály i ve zvukové podobě. Nabízíme tedy čtenářům časopisu Vhled vynikající seriál předního českého publicisty Ivana Šterna O vzdělané nevzdělanosti. Pořady byly vytvořeny pro Český rozhlas Plus a vycházejí z prací rakouského myslitele Konrada Paula Liessmanna.
V části „Smích, strach a svoboda“ najdou čtenáři stejnojmennou antropologickou studii docenta Zdeňka Pince na toto téma. Je doplněna textem, jehož autorem je MUDr. Karel Nešpor. Text pochází z jeho knihy „Léčivá moc smíchu“. Knihu vydalo nakladatelství Vyšehrad. Děkujeme jak nakladatelství Vyšehrad, tak panu doktoru Karlu Nešporovi za laskavé povolení text v časopise Vhled zveřejnit (v tomto čísle Vám nabízíme jeho první část).
V části „Vzdělání pro život“ najdou čtenáři pozoruhodný text profesora Jana Sokola Humanitní vědy a vzdělání „pro život“. Text se zabývá posláním humanitního vzdělání obecně a humanitního vzdělání na technických vysokých školách zvláště. Profesor Jan Sokol je přesvědčen, že by se svobodná čili tvořivá stránka technické práce měla daleko více objevovat i v technickém školství, v přednáškách a seminářích, které nemohou být jen reprodukcí a předáváním známého a hotového. To je ostatně celý smysl snahy o spojení výuky a výzkumu na vysokých školách. Pokud si stěžujeme, že je o technické obory mezi dnešními studenty malý zájem, měli bychom se také podívat, zda jim je nabízíme v celém jejich bohatství jako tvořivé lidské činnosti. Jen v této podobě totiž mohou ty správné studenty zaujmout.
|
Přeji vám mnoho příjemně strávených chvil při četbě časopisu Vhled |
|
Miroslav Žák šéfredaktor |