Vážení čtenáři,

současná doba je skutečně velice zvláštní a to i pro ty, kteří si během svého života zvykli na lecos. Především dochází ke stále silnějšímu stlačování, jak by řekl Pierre Teilhard de Chardin, a k velice těsnému vzájemnému propojování, tak těsnému, že by to bylo i pro nedávno žijící generace našich předků jen těžko představitelné. Důsledkem toho však je, že jsou zcela běžně překračovány dříve dobře definované hranice mezi lidmi, mezi etniky i mezi různými obory lidské činnosti. Nedá se říci, že bychom se s touto situací vyrovnávali lehce. Zvrácené a opakované snahy o etnickou "čistotu" na Balkáně to dosvědčují zcela jasně. My, kteří máme to štěstí, že v této části evropského kontinentu, kde se období ticha před bouří střídají s horkými válkami, nežijeme, však na tom nejsme o mnoho lépe. Proč ? Protože vedeme různé soukromé studené války. Proti cizincům, v nichž až příliš často vidíme jen zdroj nemocí a zločinnosti, za čistotu vědeckého bádání, které, aby bylo dostatečně čisté, nesmí se zabývat tou či onou problematikou, anebo se jí musí zabývat jen z hlediska, které je v daných souvislostech vysloveně neplodné a podobných příkladů by se nešlo ještě mnoho.

Proč to všechno ? Máme prostě strach. Každá hranice, která nás svazuje, má totiž jednu příjemnou vlastnost, současně nás chrání. Jakmile se dostanou do pohybu hranice, vnímáme to jako zdroj ohrožení našeho světa. To se týká zvláště našich představ o světě, představ o tom, jak je ve světě to či ono zařízeno. Máme totiž velký sklon naše představy o světě ztotožnit se světem jako takovým. Nezneužívejme vzájemně svého zcela pochopitelného strachu, vždyť každé poctivé lidské úsilí má svou hodnotu. v takové chvíli, jako je naše, pomůže jen vzájemná komunikace, protože to první, k čemu se obvykle přikloníme, je snaha uzavřít se vůči podnětům zvenčí, snaha (ovšem marná snaha) znovu konstituovat staré dobré hranice.

"O hranice pečuje Hermés tím, že respektuje a zdůrazňuje různost, ale nevztahuje se k nim jako k  výrazu oddělení, nýbrž jako k prostředí komunikace, nerušící rozdíl, nýbrž pečující o slučitelnost (kompatabilitu)", jak píše v jedné ze svých úvah profesor Zdeněk Neubauer.

A ještě jeden citát, tentokrát z článku docenta Ivana M. Havla, který si můžete v tomto čísle přečíst : "Nejeden slavný objev vědy byl vyprovokován nepravděpodobným nebo nesprávně vysvětlovaným jevem a nejedna úspěšná hypotéza byla původně jen ad hoc vypuštěným tvrzením. a ještě něco. Vládnou-li vzrušeným debatám příliš lidské emoce, jsou příčiny vždy někde jinde, než ve věci, o které se debatuje."

Náš časopis chce tedy být výzvou k toleranci a nevyhýbá se žádnému, třeba i sebe neobvyklejšímu tématu a žádné poctivé badatelské snaze. To, čemu se chceme vyhnout, je na jedné straně zaslepená intolerance, která až příliš často sama sebe vydává za normu snažení v nějaké oblasti a na druhé straně sbor blouznivců, kterých se v každém oboru lidského snažení najde vždy dost a dost, ale to už daleko lépe naznačil ve svém editorialu VZDĚLÁNÍ a VĚDĚNÍ profesor Zdeněk Neubauer.

Bude tedy nejlepší, jestliže vás nadále seznámím s určitými praktickými záměry a snahami, které jsou s vydáváním časopisu Vhled spojeny. Všechny texty, u kterých to bude nezbytné budou opatřeny rozsáhlými vysvětlivkami (to vyplývá z požadavku komunikativnosti jako samozřejmost) v podobě hypertextových odkazů, takže se zvídavý čtenář rozhodně nemusí obávat slov jako "metafyzika", "ontologie" a podobně. Je naší snahou zpřístupnit zde obsažené texty i těm, kteří nejsou školeni v oborech, v jejichž rámci zveřejňované studie vznikly, ať už prostřednictvím výše zmíněných, důkladně vypracovaných hypertextových odkazů, nebo v případě potřeby i přetlumočením textu, napsaného v nesrozumitelné odborné hantýrce, do češtiny.

Samozřejmě, ti kteří si budou chtít přečíst daný příspěvek v původní verzi, budou tak moci učinit. Na téže straně bude vždy odkaz, který takový příspěvek zpřístupní v původní verzi. Není však zbytečné uvádět u některých článků dvě verze ? Rozhodně není. Jak už bylo řečeno v editorialu Zdeňka Neubauera chceme představit badatelské aktivity všeho druhu jako neobyčejně podstatnou součást lidské kultury. Předpokladem toho však je schopnost komunikovat s našimi čtenáři a úzká odborná řeč, které často nerozumí ani ti, kteří pracují v jiné oblasti téhož oboru k široce pojaté komunikativnosti rozhodně nepřispívá. Přáli bychom si, aby každý text uveřejněný v časopisu Vhled byl (alespoň v některé své verzi) přístupný každému, kdo projeví zájem pochopit, nikoli jen malému okruhu zasvěcenců.

Do budoucna bychom též chtěli využít při zveřejňování příspěvků všechny multimediální možnosti, které nám elektronická forma časopisu nabízí, pokud nám to ovšem naše finanční možnosti dovolí. a máme samozřejmě ještě mnoho a mnoho dalších plánů, o kterých vás budeme na této stránce ve vhodnou dobu informovat. Na závěr ještě důležitou poznámku : Pokud nám budete chtít cokoli napsat k zveřejňovaným příspěvkům, můžete tak učinit nejlépe prostřednictvím pošovního okna, které se objeví na obrazovce, jestliže kliknete na odkaz nazvaný "Napište nám k tomuto článku", který je umístěn na konci každého příspěvku. Pokud se to, co nám chcete sdělit týká čeholi jiného (například nabídky textů k zveřejnění, obecných připomínek a podobně), využijte prosím poštovního okna, které se skrývá za odkazem "Dopis šéfredaktorovi" na konci této stránky, nebo poštovní okno nazvané "Dopis redakci", které je možné otevřít prostřednictvím tlačítka "E - mail" na titulní straně.

A ještě jedno : protože začínáme, prosím laskavé čtenáře alespoň o mírnou shovívavost, pokud v časopise Vhled najdete cosi, co se vám bude jevit jako nedostatek. My sami jsme si vědomi řady nedostatků, ale slibuji vám na tomto místě, že se budeme velice snažit, aby všechny nedostatky byly co nejdříve odstraněny a aby se vám všem časopis stále více líbil, jak po stránce obsahové, tak po stránce výtvarné. Budeme vám neobyčejně vděčni, když nám v tom svými náměty, připomínkami, kritikami a příspěvky co nejvíce pomůžete.