Světoznámý český matematik emeritní profesor University Karlovy Petr Vopěnka je širší veřejnosti znám jako autor skutečně monumentálního díla o dějinách matematiky, nazvaného „Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci“, které vznikalo v období let 1981 až1996 a které je podloženo hlubokým studiem matematiky, historie, filosofie a veškerého vědění a umění té které doby. Krátkou ukázku z tohoto významného díla jsme nabídli svým čtenářům již v minulém čísle.
Dějinám matematického myšlení se věnuje profesor Petr Vopěnka velmi dlouhou dobu a pod jeho vedením byla již přeložena řada klasických matematických děl do češtiny. V tomto čísle přinášíme ukázku, která jeho životní dílo z dějin matematiky „Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci“ tak trochu doplňuje. Po přednáškách, ze kterých toto dílo vzniklo, zůstalo v pracovním stole pana profesora Vopěnky několik tehdejších rukopisů jeho přednášek na různá témata, které z nejrůznějších důvodů do vydaných textů nebyly dosud zařazeny. Těch se nyní ujalo nakladatelství OPS a vydalo je v knize „Příležitostné rozpravy s matematikou“, na kterou vás tímto upozorňujeme (www.o-p-s.cz).
Příležitostné rozpravy s matematikou |
Petr Vopěnka |
Předmluva |
|
Obsah |
„Stejně jako v záři Slunce blednou hvězdy, tak také učenec může v obecním shromáždění zastínist slávu jiných, a tím spíše když vyřeší matematické problémy.“ | |
Brahmagupta |
V osmdesátých letech minulého století jsem v budově Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pořádal nepovolované filosofické semináře. K přednáškami jsem postupně zval tehdy nežádoucí filosofy, jmenovitě Stanislava Sousedíka, Zdeňka Neubauera, Petra Rezka, Jiřího Polívku, Zdeňka Horského a Radima Palouše. Semináře sledovala StB, která na něj založila zvláštní svazek nejrůznějších udání. Vedení fakulty semináře často zakazovalo. Abych jim to znesnadnil, přednášel jsem střídavě s těmito filosofy matematiku. Přesto byl nakonec seminář zakázán.
Protože jsem tehdy u nás nemohl publikovat žádné texty, zůstaly rukopisy těchto mých přednášek v mém pracovním stole. Díky neúnavné snaze redaktorky Jany Pilátové se v roce 1989 podařilo vydat menší první část těchto přednášek v nakladatelství Panorama a sice pod názvem Rozpravy s geometrií. Do prodeje byla tato kniha však uvolněna až v roce 1990. Po převratu jsem pokud mi na to zbýval čas vydával další díly. V nakladatelství Práh pak vyšlo jejich souborné vydání pod názvem Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci.
Přesto mi i potom zůstalo v pracovním stole několik tehdejších rukopisů mých přednášek na různá témata, které z nejrůznějších důvodů do Rozprav nebyly zařazeny. Mnohé z nich a některé pozdější konané do roku 2005 při různých příležitostech vydávám jako dílčí komentáře k jednotlivým knihám Eukleidových Základů. Tyto mé přednášky a texty jsou nyní obsaženy v knize, která leží před Vámi.
Předmluva
Úvodní rozprava o intencionální historiografii matematiky
1. Napínači provazů
2. Otevření antického geometrického světa
3. Začátek první knihy Eukleidových základů
4. Nauka o. poměrech
5. Dvě hypotetické předeudoxovské knihy
6. Geometrie Eukleidových Základů a geometrie elementární
7. Roviny a přímky
8. Princip součinnosti planimetrie a stereometrie
9. Tělesové úhly
10. Eudoxovo rozvinutí výkladu antického geometrického světa
11. Krátké pojednání o přirozených číslech
12. Pojednání o prvních krocích matematiky kalkulací
Literatura, z níž je v knize citováno
Ediční poznámka