SpiralovaGalaxie Modrá Čára1


Číslo 2/2014


    Obsah:
O nás   Na úvod
Archiv   Pozdrav pana presidenta Havla

Slovo šéfredaktora

Partneři   O přírodě
    O přirozenosti živlů (nad texty Zdeňka Neubauera)
Zajímavé weby  
Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, žijeme v době, ve které začíná převládat ekologické pojetí světa nad novověkým mechanistickým. Protože vesmír, ani ostatní svět kolem nás již přece jenom nechápeme jako složitý hodinový stroj, ale již víme, že jde o fascinující organismus, jehož jsme přirozenou a neodmyslitelnou součástí, otevírá se pomalu náš zrak i sluch tomu, co naši předkové věděli o živlech (nebylo toho málo), které viděli v samotných základech všeho stvořeného. Jak by řekli oni: „Všeho, co díky moci Stvořitele povstalo z původního chaosu.“ Jestli měly živly toto výsadní postavení právem nebo neprávem, to teprve uvidíme. Kde však vzít průvodce, který by se ještě dnes v této problematice vyznal? Nepochybně je jím vynikající český přírodovědec a filosof profesor Zdeněk Neubauer, hlavní autor knihy „Skrytá pravda Země“, která před několika lety vyšla v edici Kolumbus. Právě nad jeho inspirativními texty budeme společně přemýšlet.
Kontakty   Kolektivní inteligence
    Tom Atlee: Ucelená vize kointeligence
   
Zakladatel a výzkumný ředitel neziskového Institutu kointeligence, evoluční aktivista Tom Atlee (*1949) přichází s vizí sociální změny založené na poznání tvořivých schopností vědomí propojujícího jednotlivce s celkem. Je autorem řady inspirativních knih: The Tao of Democracy: Using Co-Intelligence to Create a World that Works for All (Tao demokracie: jak pomocí kointeligence vytvářet svět, jenž pracuje pro všechny, 2003), Reflections on Evolutionary Activism (Úvahy o evolučním aktivismu, 2011) a Empowering Public Wisdom: A Practical Vision of Citizen-Led Politics (Posilování moudrosti společenství: Praktická vize politiky vedené občany, 2012). Další informace viz www.co-intelligence.org, www.taoofdemocracy, www.evolutionaryactivism.com. Následující stať přeložil Jiří Zemánek.
    Hmota a vědomí
    Ervin László, Stanislav Grof, Peter Russell: Synchronicity a podivná spojení
   
Text pochází z knihy Revoluce vědomí, kterou v českém jazyce vydalo nakladatelství Carpe Momentum. Autorem překladu je Jiří Zemánek. Kniha je záznamem rozmluvy tří na Západě známých autorů, kteří se již dlouhá léta z různých hledisek zabývají základními předpoklady proměny života na naší planetě: Ervina László, Stanislava Grofa, Petera Russella. Doktor Stanislav Grof pochází z České republiky a jeho práce jsou odborné i laické veřejnosti poměrně dobře známé. Je také nositelem Ceny Nadace VIZE 97 Dagmar a Václava Havlových za rok 2007. Formou intenzivní diskuze se světoznámý psychiatr českého původu Stanislav Grof, britský fyzik Peter Russell a maďarský filozof Ervin László zamýšlejí nad současnou krizí a hrozící ekologickou katastrofou, nad nutností změny paradigmatu a neudržitelností dalšího současného vývoje, nad probíhajícími změnami ve společnosti a také nad tím, jak k těmto změnám můžeme sami přispět.
    Poznaní a sebepoznaní
    Jiří Fiala: Umění vědění
   
Nedocenění alternativních pohledů na vědecké poznatky, tvrdé přecenění faktografického odbornictví přináší ještě jedno možné nebezpečí. Exaktní moderní věda směřuje k autoritativnímu způsobu myšlení. K jednostrannosti pojímání skutečnosti, k autoritativnímu podání výkladu, a může proto v posledku přes veškeré školství, které silně ovlivňuje, vést k vytváření občanů, kteří zásadním způsobem svého myšlení nebudou demokratičtí. Čím techničtější a účelovější bude věda v budoucnosti, tím více bude třeba dbát na kulturní myšlení a vzdělanost, aby byli vychováváni lidé z podstaty svého myšlení demokratičtí.
    Thomas Berry: Ekozoická éra
   
Thomas Berry (1914-2009), americký kulturní historik, ekoteolog a jeden z nejinspirativnějších ekologických myslitelů 20. století. Zevrubně analyzoval povahu odcizení kultury a spirituality Západu od země. Společně s kosmologem Brianem Swimmem rozvinul evoluční kosmologii „nového příběhu“, spojující vědu a spiritualitu, která lidstvo, přírodu a kosmos pojímá jako jednu společnou mnohotvárnou evoluční událost. Jako zajímavý podnět rozhodně stojí za přečtení.
    Matematika a svět
    Petr Vopěnka: Krása a rozum
   
Světoznámý český matematik emeritní profesor University Karlovy Petr Vopěnka je širší veřejnosti znám jako autor velkoryse pojatého projektu „Rozpravy s geometrií“, který představuje obsáhlé pojednání o vývoji matematického myšlení. Právě z tohoto monumentálního díla přinášíme velmi zajímavou ukázku o racionálních principech krásna, nebo estetických principech rasionální skutečnosti? Snad.
    Člověk a lidstvo
    Dominika Vřešťálová: Svoboda, lidskost a houževnatost v pojetí ruské kultury (Část 2)
   
Nabízíme Vám, vážené čtenářky a vážení čtenáři, pozoruhodnou práci absolventky Gymnázia Jana Nerudy v Praze, Dominiky Vřešťálové. Jak píše autorka v abstraktu ke své práci: „Práce odhaluje specifický význam pojmů svoboda, lidskost a houževnatost v ruské kultuře. Tato tři slova nejsou jen pouhou abstrakcí, dotýkají se každodenního života, který se na území Ruské federace odehrává. Zároveň se vytrvale vrací jako významná témata ruské umělecké i filosofické literatury.“ Autorka k odhalení drobných významových nuancí využívá ruskou klasickou literaturu a současnou literární tvorbu, ruskou filosofii i své osobní zkušenosti z cesty do této země. Je přesvědčena, že jiný význam slov ukazuje také jiný způsob života.
    Vědění a doba
    Miroslav Žák: Myslím, tedy jsem (aneb Zrození Novověku)
   
V době, kdy žil René Descartes zachvátila evropský svět hluboká skepse a nejistota. To, co se zdálo být do té doby zcela jisté a nezvratitelné (zejména křesťanské Zjevení) se nyní díky vzájemným sporům o výklad Bible zcela zhroutilo. Důsledkem byl i válečný rozvrat. Veškeré jistoty (jako již tolikrát v historii) byly zpochybněny. A v této chvíli jediný možný krok: nezpochybnitelným základem všeho učiní bezprostřední sebejistotu myslícího subjektu. A to je právě to, co nás zajímá. Filosofie René Descartesa vedla ve svém dalším vývoji k tak zvanému objektivnímu vědeckému názoru, který velice nerad pracuje s takovými pojmy, jako je „subjekt“. To má ale jednu důležitou vadu: samotný tento pohled na svět je určité subjektivní pojetí světa (jak jsme již naznačili a jak ještě ukážeme), ničím více.
    O vzdělané nevzdělanosti
    Ivan Štern: O vzdělané nevzdělanosti
   
Idea vzdělání, formulovaná novým humanismem jako program sebeutváření člověka a více či méně naplňovaná vzdělaným měšťanstvem, přestala být cílem a měřítkem rozhodujících činitelů při utváření vědění, zprostředkování vědění a osvojování vědění. Tyto mechanismy nejenže už fungují mimo koncept vzdělání, nýbrž přímo předpokládají jeho absenci. Fakt, že už nikdo nedokáže říci, v čem spočívá vzdělání nebo všeobecné vzdělání, není žádným subjektivním nedostatkem, nýbrž důsledkem myšlení, které vzdělání redukuje na profesní vyučení a vědění degraduje na vypočitatelný ukazatel humánního kapitálu.
    Smích, strach a svoboda
    Zdeněk Pinc: Smích, strach a svoboda
   
Organizátoři workshopu na téma Strach mne požádali o krátké úvodní zamyšlení nad tímto tématem z pohledu filosofické antropologie. Následující úvaha si tedy nečiní hlubší teoretické nároky, nemá ani aspiraci vědeckou. Rád bych zde nadhodil jen několik námětů pro nastávající diskusi. Chci se podívat na tři v nadpise uvedené fenomény jako na antropologické konstanty. Chápu je jako specifické rysy lidství, jež nás odlišují od ostatních živých bytostí. Všechny tři jsou založeny na specificky lidské schopnosti prostoupit instinkt, který člověka v podstatné míře osvobozuje, ale zároveň jej otevírá nejistotě, dává mu prožitek minulosti a budoucnosti. Díky této schopnosti má člověk schopnost žít život dvakrát, nejen jako život aktuálního prožitku, ale také v reflexi, v níž prožité žije jaksi ještě jednou, respektive se projektuje do očekávání.
    Karel Nešpor: Léčivá moc smíchu (První část ukázky)
   
Vynikající český lékař a primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice doktor Karel Nešpor je skutečně obdivuhodnou osobností. Napsal například přes 30 knih o léčení návykových nemocí, józe a relaxaci a kromě toho dvě již zveřejněné knihy básní. Přes sto odborných článků pravidelně publikovaných u nás i zahraničí. Byl také národním koordinátorem Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotnické organizace. Do roku 2006 byl rovněž vědeckým sekretářem Společnosti návykových nemocí České lékařské společnosti a to od jejího vzniku. Děkujeme panu doktoru Karlu Nešporovi za laskavý souhlas část textu jeho knihy nazvané „Léčivá moc smíchu“ zveřejnit také v časopise Vhled. Stejně tak děkuje za souhlas paní šéfredaktorce nakladatelství Vyšehrad (www.ivysehrad.cz), kde tato obdivuhodná kniha vyšla a všem našim čtenářům produkci tohoto předního českého nakladatelství doporučujeme (viz odkaz výše). V tomto čísle nebízíme našim čtenářům první část této ukázky.
    Vzdělání pro život
    Jan Sokol: Humanitní vědy a vzdělání
   
Poslání humanitního vzdělávání na technických školách vidím tedy také v tom, aby udržovalo a pěstovalo povědomí o tom, že síla a velikost člověka tkví v jeho svobodě a že člověk svobodu potřebuje. Že ji potřebuje také a právě jako technik a že by se tato svobodná čili tvořivá stránka technické práce měla daleko více objevovat i v technickém školství, v přednáškách a seminářích, které nemohou být jen reprodukcí a předáváním známého a hotového. To je ostatně celý smysl snahy o spojení výuky a výzkumu na vysokých školách. Pokud si stěžujeme, že o technické obory je mezi dnešními studenty malý zájem, měli bychom se také podívat, zda jim je nabízíme v celém jejich bohatství jako tvořivé lidské činnosti. Jen v této podobě totiž mohou ty správné studenty zaujmout.