Textura = tkáň, tkanina, zrnitost (slovo pochází z latiny).

Sémantická krajina eidetického prostoru. Každá podobnost je podobnost vzhledem k něčemu (v něčem). Jestliže si všimnu nějakých nových podobností, analogií a podobně, které jsem před tím nevnímal změní se smozřejmě celý eidetický prostor. Například to, co se mi až dosud jevilo vzdálené se mi v nových souvislostech může zdát blízké. Krajina je něco, co má svůj ráz a styl, obtížně se to popisuje ale umíme to rozpoznat. Představte si, že jdete krajinou a najednou zjistíte, že ta krajina je jiná než ona původní. Ty znaky, kterých jste si nejvíce všímali jsou najednou vzácné, znaky které pozorujete najednou poukazují k něčemu jinému. Jako příklad můžeme uvést, že jinak jde krajinou turista, jinak zamilovaný mladík a jinak lesní odborník. To, co v ní každý z nich vidí je něco jiného. Poukazy (sémata), které z nich vnímá jsou jiné. (Poznámka Z.Neubauera)

Skalár je veličina (obvykle fyzikální) určená pouze svou velikostí. Jako veličiny obsahově bohatší jsou chápány vektory, které jsou určeny nejen svou velikostí, ale i směrem. Například rychlost nebo zrychlení jsou vektory. Hmotnost je skalár.

Česky to lze dobře pochopit. METHEXIS označuje obecně to, jak se k sobě podoby mají. Samo sloveso ECHÓ sice znamená "držet", "mít", avšak nezvyklé užívání tohoto slovesa v množství ustálených spojeních - např. KAKÓS ECHÓ ("mám se špatně"), prozrazuje, že formálně činný rod zahrnuje mediální význam :"mít se". Sloveso ECHEIN (či SCHEIN, odtud SCHÉMA) označuje způsob bytí jakožto vztahu sama k sobě, odpovídající našemu "jak se to s tím a tím má". METHECHEIN (METHEXIS pak sice označuje sdružení, spojení, tedy vztah mezi něčím a něčím, a to vztah bytostný, o bytí vypovídající, právě proto však vztah nikoliv nahodilý : jde vždy o vztah v něčem, či vzhledem k něčemu, co určuje kvalitu skutečnosti. Jedině vzhledem (díky vzhledu, skrze vzhled, pomocí vzhledu), tj. prostřednictvím ideje, lze mluvit o podobnosti dvou různých věcí. (Poznámka Z.Neubauera)



Sémantické pole se právě týká pojmů na rozdíl od termínů. Vědecká terminologie (i když se těmto termínům také omylem často říká pojmy) je založena na definici, která takový výraz zavádí a je důležité, abychom s títo výrazem uměli v rámci daného kontextu zacházet. Zatímco význam skutečných pojmů není dán definicí ani způsobem, jak s nimi zacházíme, nýbrž obsahově. Obsah pojmu je všechno to, co tento pojem zahrnuje, to jest k čemu zevnitř poukazuje. Proto sémantické pole. Slovo "séma" znamená poukaz, znamení, ukazatel, naznačení a podobně. Sémantické pole tedy v sobě shrnuje všechny možné významy, které daný pojem může mít. (Poznámka Z.Neubauera)

Metrikou eidetického prostoru se myslí to, co určuje blízkst nebo vzdálenost (to, co určuje rozvržení eidetického prostoru). V běžném geometrickém prostoru je metrika určena metrickou vzdáleností dvou bodů. V eidetickém prostoru je dána podobností a sounáležitostí.

Epigeneze vývoj vedoucí ke vzniku nových věcí, které jsou sice v jistém smyslu předurčeny, ale nejsou látkově dány v zárodku.

Exegeze je původně praktický výklad bible podle zásad stanovených biblickou hermeneutikou. Jde vlastně o nalézání různých vrstev významu biblického textu. Praktickým projevem mohou být poznámky k biblickému textu a biblický komentář (například komentované vydání bible). Teologie je vlastně shrnutím exegeze. Hermeneutika je nauka o výkladu a interpretaci (naříklad textů), v širším pojetí pak neopakovatelné porozumění související s kontextem, v rámci kterého se právě takovéto (a ne jiné) porozumění realizuje.

Preformismus je názor, že organismy jsou celé obsaženy již v zárodku. Prefotmovat = utvořit předem.

Transcendentálním mimetismus znamená, že se daný tvar nevytvoří znovu, ale pouze se od někud obtiskne, okopíruje (z nějakého programu, genetické informace a podobně). (Poznámka Z.Neubauera)

Hans Driesch (čti drýš) německý biolog a filosof. Narozen roku 1867 a zemřel roku 1941. Byl universitním profesorem v Lipsku a pracoval v oboru experimentální embryologie. Při výkladu životních jevů byl stoupencem vitalistického přístupu. Předpokládal, že se ve vývoji uplatňuje zvláštní vitální činitel, který nazýval entelechie.

Taxonomie je uspořádání do soustavy (tedy systematika), například systematické uspořádání zvířat a rostlin.

Numerický = číselný. Kladistika = klasifikace organismů založená pouze na příbuzennských vztazích mezi taxony (Taxon je systematická jednotka, tj. skupina konkrétních organismů, které jsou pokládány za formální klasifikačnín celek) , které vyjadřuje kladogram.(Poznámka redakce.)
        Možná však, že opravdu existuje jednotlivým eidetikám nadřazený globální řád podobností. Mimochodem : v kladistických stromech lze snadno rozeznat kabalistický strom Života (strom sefirotů). "Neučiníš sobě obrazu" (eremiální přístup k tělesné podobě) se odráží v redukci podob na body (uzly), rozcestí, označované jako radiace ukazuje k oblíbené světelné metafoře v kabalistickém písemnictví :
Sefiroty na Stromě lze pokládat za soustavu funkcí v obvodu, skrze nějž proudí božská energie. Každá funkce se nejen projevuje, nýbrž transformuje všechny sousední obvody. Každá sefira může změnit směr proudu a vytvářet proměnlivá pole účinku. V každé sefiře může energie může stoupat i klesat a tím obměňovat události, zatímco proud se vrací ke svému Zdroji skrze Zemi sefiru Malchut (označovanou často jako "Království").
Tentýž zvláštní způsob "neobrazného znázorňování" ostatně převzala většina vědních oborů : vzpomeňme chemických vzorců, schémat zapojování, regulací, tištěných obvodů, neuronových sítí, diagramů všelijakých závislostí a vlivů v ekonomice, ekologii, fyziologii, politice, atd. Kladogramy přivedly symbolické vyjádření degradace tělesnosti či druhové podoby a specificity nejdál. Fridjof Capra, který na stará kolena opustil metaforiku orientální náboženské symboliky a zamiloval se do omšelého systémového přístupu, nazval svou poslední knihu příznačně: The Web of Life - Síť či Pavučina života. (Poznámka Z.Neubauera)

Morfologie je biologický vědní obor, který se zabývá studiem těl a orgánů rostlin a živočichů. Zkoumá strukturu, umístění, uspořádání, vztahy, členění, změny a vývoj ústrojů či pletiv nebo jejich částí.

Hyletický = látkový (podrobnosti viz výše).

Monodovský pojem gratuity je docela šikovný pojem, který do neomechanistické biologie zavedl Jacques Monod. Příklad : Zvýší se teplota a začne houkat siréna. Mezi teplotou a zvukem není žádný přirozený vztah, ale je možné gratuitně (tj. libovolně, nahodile) zařídit věci tak, že teplo spustí zvuk sirény.

Nexus je spojení, souvislost, vztah, spojitost. Kauzální nexus je tedy česky řečeno příčinná souvislost.

Koherence je spojitost nebo souvislost celku. Konvence je totéž co domluva, ujednání, smlouva obecně přijímaný způsob a podobně. Slovo implementace se používá v počítačových vědách a znamená uzpůsobení daného programu, nebo programového systému sestavě výpočetního systému a uvedení takového systému do provozu.         Snad by se tedy ona výše zmíněná věta dala vyjádřit asi takto : organismus je v rámci tohoto pojetí chápán jako celek funkčně souvislý systém založený na určitých užitečných konvencích (konstruovaných ve světě mechanické kauzality), který je realizován v chemickém prostředí - poznámka redakce.







Morfogeneze v biologii označuje utvářecí procesy, které vedou ke vzniku tkání, orgánů a orgánových systémů v průběhu vývoje. Morfogenetické pole je však ... (Dokončit !)

Slovo řehole pochází z latinského regula = řád. Může znamenat duchovní řád, ale také právní pravidlo. Později označovalo společenství žen nebo mužů, kteří se dobrovolně rozhodli přijmout živtní způsob, určrný předem daným pravidlem (často i velmi přísným).

Francouzký filosof a matematik René Descartes (čti dekárt) je považován za zakladatele anlytické geometrie. Analytická geometrie studuje geometrické útvary pomocí prostředků algebry (rovnic, nerovnic a podobně). De facto převádí geometrické útvary na algebraické. René Descartes umístil prostorové útvary do pravoúhlé soustavy souřadnic a každému bodu zkoumaného prostorového útvaru (v tomto případě rovinného) přiřadil tzv. uspořádanou dvojici souřadnic.

Syntax = skladba

Konvencionální = smluvený, dohodnutý. Můžeme se dohodnout, že určitou skutečnost budeme interpretovat zcela určitým způsobem, i přes to, že existují jiné možnosti.

Georg Berkeley (čti bárkli) narozen 12.3.1684 zemřel 23.1.1753. Georg Berkeley byl významným filosofem, představitelem anglického empirismu a učitelem teologie. Od roku 1734 též biskupem v rodném Irsku. Základy jeho filosofie vystihuje slavná teze "Být je být vnímán". Aby vůbec něco začalo existovat musí to být vnímáno, námi popřípadě Bohem jako poslední instancí. Dospívá k názoru, že to, co nazýváme světem, je jen myslící Duch se svými idejemi. Vzájemné shody idejí různých lidí, které prožíváme jako objektivní nutnost mají původ v Božím řádu, ve faktu, že Bůh spojuje ideje ve všech myslích.

Gotfried Wilhelm Leibniz (čti lajbnyc) se narodil 1.7.1646 a zemřel 14.11.1716. Gotfried Wilhelm Leibniz byl německý filosof, učenec, vynálezce a diplomat. Nejvíce se proslavily jeho práce v oblasti matematiky. Nezávisle na Isacu Newtonovi objevil základy diferenciálního a integrálního počtu. Je chápán jako bezprostřední předchůdce německé klasické filosofie a završitel období, které jí předcházelo. Od roku 1676 byl dvorním knihovníkem v Hannoveru. Roku 1700 prosadil po vzoru Francouzské akademie věd založení obdobné vědecké společnosti v Berlíně a stal se jejím presidentem.

Immanuel Kant (22.4.1724 až 1804) německý filosof a vědec, první z představitelů německé klasické filosofie. Celý svůj život strávil v Královci. Nejdříve se věnoval studiu přírody. Z tohoto období pochází hypotéza o vzniku a vývoji sluneční soustavy z původní mlhoviny (později známá jako Kantova-Laplaceova teorie). V druhém a hlavním tvůrčím období (tzv. kritickém) se věnoval zkoumání předpokladů možností tří velkých oblastí lidské aktivity - poznání, mravního jednání a estetického hodnocení.

Korelát = souvztažný pojem nebo jev (korelace je například existence vzájemných vztahů mezi jevy v různých místech prostoru).

Ipso facto = tím samým, už tím.

Esence (z latinského essentia) = jsoucnost, bytnost, základ. Podstata věci, tedy to, co činí danou věc právě touto věcí a odlišuje od jiných.

Marsilio Ficino (19.10.1433 až 1.10.1499) italský humanista, filosof a lékař. Byl podporován Cosimem Medicejským, který mu svěřil překlad Platónova díla. S jeho pomocí založil M.Ficino Akademii florentskou. Ve spisu Theologia Platonica formuloval učení o stupňovité výstavbě oduševnělé vesmírné harmonie, vycházející z božského prazákladu. Lidská duše směřuje (podle M.Ficina) prostřednictvím filosofie k znovusjednocení s Bohem. Byl přesvědčen o shodě křesťanské teologie a platónské filosofie.

Marcus Tullius Cicero (3.1.106 př.n.l. až 7.12.43 př.n.l.) římský spisovatel, politik a řečník.

NÚS = řecky rozum, duch. V Anaxagorově filosofii je to duchovní princip pořádající a řídící kosmos. V Démokritově a Aristotelově filosofii označení nejvyšší složky lidské duše, která jí umožňuje myslet a být nesmrtelnou.

Animus, v hlubinné psychologii C.G. Junga název archetypu. Vyjadřuje "vnitřní mužství" v psychice (každé) ženy. Prostřednictvím přenosu může žena vidět tyto (své) nevědomé vlastnosti na partnerovi. Animem v kolektivním nevědomí lidstva jsou různí králové, princové, hrdinové, dobyvatelé a podobně.

Chemotaxe = lokomoční pohyby nižších do míst s vyšší koncentrací určitých látek (chemotaxe pozitivní) nebo směrem od takových míst (chemotaxe negativní). Je vyvolána vlivy chemické povahy.

More geometrico = podle geometrického zvyku, na geometrický způsob, atd.

Karl Raimund Popper (28.7.1902 až 17.9.1994) od roku 1945 žil v Londýně. Významný představitel teorie vědy a vědecké epistemologie. Soustavu svých filosofických, sociologických a politologických názorů označoval jako kritický raconalismus. Zatímco podle logického pozitivismu se hypotézy získávají indukcí, Karl Poper ukazoval, že každý pokus o empirické zdůvodnění indukce končí nekonečným regresem. Podle jeho názoru nelze vědecké teorie prověřovat, nýbrž poze empiricky testovat. Základem vědeckého poznání není verifikace (ověřování), nýbrž fazifikace. Jakmile se objeví empirický fakt, který je v rzporu s danou teorií, je třeba se této teorie vzdát. Pouze ta teorie, kterou je možné podrobit falzifikaci je vědecká. Pseudovědecké teorie nejsou schopné podrobit se procesu falzifikace a také sami neudávají jakým způsobem by je bylo možné takovémuto testování podrobit (to platí zvláště pro všechny ideologie). Důsledkem jeho pojetí vědeckého poznání je obrana otevřeného myšlení a otevřené společnosti. Podal zásadní kritiku hegelovského pojetí dialektiky (a tedy i marxistického pojetí skutečnosti), které podle něho vedede k uzavřené, nutně nedemokratické společnosti.

Distinkce = rozlišování, rozdíl, označování hodnosti, znak, jemnost, ušlechtilost.

Exorcismus je vymítání duchů hlavně zlých duchů (například ďábla). V římskokatolické církvi a v některých jiných církvích je to liturgický úkon spočívající v modlitbách za osvobození člověka od vlivu ďábla. Úkon, který je doložen od raných dob získal v 15. století přesné procesní formy.

Ontofanie je ...

Aperatický = bez-meze, nekonečný (opak ke slovu "peras" (mez) viz výše).

Morfogenetické pole je termín spojený s teorií britského biologa Ruperta Sheldraka o poměti, která je vlastní celé skutečnosti jako takové. Rupert Sheldrake dává následující příklad : Jestliže vyrobíte novou chemickou látku, předpokládá se, že doba její krystalizace je dána předem v souladu ze zákony přírody a měla by být vždy stejná, ať proces probíhá poprvé, po druhé, či po miliónté. Zákony přírody se nikdy nemění a procesy jimi řízené nelze ničím ovlivnit.
To je obvyklý názor. Rupert Sheldrake naproti tomu předkládá teorii, že jakmile je látka poprvé vyrobena, vytváří zároveň i zárodek zvyku. Průběh druhé krystalizace bude ovlivněn procesem, kterému říkám morfická rezonance, proces třetí krystalizace bude ovlivněn předchozími dvěma procesy a tak dále, a to kdekoli ve vesmíru.
Morfická rezonance je vliv podobného na podobné mimo prostor a čas. Podobné věci navzájem rezonují na základě podobných struktur či vzorů, především vibračních vzorů aktivity.
Chemická látka rezonuje s podobnou, již existující existující chemickou látkou a je jí ovlivněna. Například žirafa jako člen určitého rodu je ovlivněna morfickými rezonancemi, které vytvořily její předchůdkyně. Každou žirafu pak ovlivňuje kolektivní paměť jejího rodu a zároveň je ovlivňuje ona sama.
Všechny organismy jsou podle Ruperta Sheldraka organizovány morfickým polem (z řečtiny mrphis, forma). Morfické pole je organizačním polem systému. Každý krystal má svůj druh morfického pole, každý tvor má svůj druh morfického pole, a stejně tak i každý orgán, každá tkáň, každá buňka, každá organela, každá molekula uvnitř těla. Už jsem se zmínil o krystalizaci, ale stejně tak se tato teorie dá aplikovat v oblasti chování zvířat a při biologické morfogenezi - vývoji forem, tolik k termínu morfogenetické pole (podle Ruperta Sheldraka).

Sémantické pole se právě týká pojmů na rozdíl od termínů. Vědecká terminologie (i když se těmto termínům také omylem často říká pojmy) je založena na definici, která takový výraz zavádí a je důležité, abychom s títo výrazem uměli v rámci daného kontextu zacházet. Zatímco význam skutečných pojmů není dán definicí ani způsobem, jak s nimi zacházíme, nýbrž obsahově. Obsah pojmu je všechno to, co tento pojem zahrnuje, to jest k čemu zevnitř poukazuje. Proto sémantické pole. Slovo "séma" znamená poukaz, znamení, ukazatel, naznačení a podobně. Sémantické pole tedy v sobě shrnuje všechny možné významy, které daný pojem může mít.

Slovo atraktor je odvozeno od anglického "to attract" (přitahovat) a vyjadřuje stav, ke kterému systém směřuje (například : kyvadlo hodin se jednou zastaví; kyvadlo tedy směřuje do stavu klidu v nejnižšší poloze, kterou prochází a podobně). Různé atraktory mohou mít různý tvar, například bod, periodicky se opakující smyčka, ale i daleko složitější a obtížněji představitelné tvary. Tento termín pochází z badatelské oblasti, která se nazývá teorie chaosu.

Topologie je obor matematiky, který se zabývá zkoumáním vlastností a vztahů geometrických útvarů, které se zachovávají při oboustranně spojitých, vzájemně jednoznačných zobrazeních.

Metrika je v matematice soubor pravidel pro určení vzdálenosti mezi dvěma body prostoru.

Gestalt-shift je velmi zajímavý jev, při kterém může být najednou a z ničeho nic tentýž obrázek vnímán jako něco zcela jiného. Ne, že by se změnil tento obrázek sám, zůstává pořád stejný, nikdo jej nezměnil ani nepřemaloval, ale naše mysl jej vnímá zcela jinak. Jde tedy o proměnu způsobu, jakým je vnímán, která se odehraje v mysli pozorovatele.


Ipsa veritas = z pravdy (tj. ze skutečnosti) samotné. Toto slovní spojení bylo ve středověku užíváno jako synonymum Ježíše Krista.

Allela je konkrétí forma genu. Allelická variabilit je tedy proměnlivost konkrétnoch forem genu.

Epifenomén = podružný jev.

Molekula - zdrob. k moles = břemeno, náklad (hlavně co do objemu).

Citace z díla René Descartesa : [...] neznám totiž žádný rozdíl mezi nimi a přírodními tělesy, pouze ten, že působení umělých výtvorů se uskutečňuje tak velkými nástroji, že se snadno vnímají. Naproti tomu však přírodní účinky téměř vždy závisejí na tak malých orgánech, že jsou nevnímatelné. A zajisté nejsou žádné zákony v mechanice, které by neplatily i ve fyzice, jejíž je součástí, resp. poddruhem. A proto je právě také přirozené, aby hodiny složené z těchto a nebo jiných koleček označovaly čas, jako strom, který vzrostl z toho a nebo onoho semena, aby přinášel odpovídající plody.

Intence je záměr, úmysl, způsob zaměření.

Intence je záměr, úmysl, způsob zaměření. Vektor je veličina, která má kromě velikosti i směr (ve fyzice je to například rychlost, nebo zrychlení). Axiologie je nauka o hodnotách, tj. etika.

Kontingence = náhodnost, nahodilost. Kontingent je pevně stanovený počet, úhrn, částka, výnos a podobně. Kontingentní tedy může také znamenat to, co se týká kontingentu.

Auctoritas - zvelebování, zvětšování, zmnožování,rozhojňování, a umocňování, jehož jsou objemová rozprostraněnost (extenzita), či početní násobnost (multiplicita) pouze 'deficientntním' modem.

Neadresované vlastní jevy jsou takové jevy, které nám připadají smysluplné jen v aktu vidění (tj. jsou určeny k tomu, aby byly viděny), které jsou tedy jakýmsi optickým vysíláním, aniž by zde byl adresát, kterému je vysílání určeno (adresováno). Nejsou tedy nutné, ba ani nenapomáhají realizaci nějaké biologické funkce (například rozmnožování), jsou prostě jen sebevyjádřením druhu (nebo jedince). Termín "neadresované vlastní jevy" zavedl známý švýcarský biolog Adolf Portman.

Erythrocyty jsou červené krvinky.

Ontogenze individuální vývoj organizmu zahrnující zárodečný vývoj, přeměnu v dospělý organismus, rozmnožování, stárnutí a smrt.

Termín zobecněná termodynamika je spojen se jménem belgického přírodovědce a filosoficky orientovaného teoretika vědy Ilyi Prigogina. I.Prigogin studuje nevratné procesy v termodynamice, které mu slouží rovněž jako model použitelný v biologii a sociologii. Zásadní význam pro rozvoj moderního myšlení má jeho teorie rozptýlených struktur (struktur se schopností samoorganizace a spontánní aktivity), které vznikají a udržují se díky výměnám energie s vnějším světem za nerovnovážných podmínek. Ilya Prigogin obdržel v roce 1977 Nobelovu cenu za chemii.

Synergetika je obor, který hledá obecné vlastnosti systémů (fyzikálních, biologických, sociologických a podobně), pro které jsou podstané kooperativní jevy. Příkladem synergického efektu je například skutečnost, že strany, které se rozhodnou spolupracovat (kooperovat) a kandidovat společně (tj. se společným programem a na společné kandidátce) získají ve volbách obvykle větší počet hlasů (a často značně větší), než by tytéž strany získaly úhrnem, kdyby každá z nich kandidovala samostatně.

Není jednoduché stručně říci, co je teorie chaosu. Až do vzniku teorie chaosu zaměřovali badatlé svou pozornost na systémy a jevy, které bychom mohli z jistou nadsázkou nazvat uspořádané, protože se daly s dobrým přiblížením popsat nějakou soustavou rovnic a vyhýbali se takovým jevům, které se z tohoto hlediska zdáli být nahodilé, neuspořádané, prostě chaotické. Takové jevy, jsou ale ve skutečnosti velice časté. Od chvíle, kdy se badatelé začali rozhlížet po této oblasi, bylo jasné, že se chaos skutečně vyskytuje všude, v chování počasí, v chování letadel za letu, v chování aut, hromadících se na dálnici, v chování ropy, tekoucí podzemním porubím i ve vývoji cen na burze. Ať už se ale takovéto jevy vyskytují v jakémkoli prostředí, vždy se řídí stejnými (v rámci teorie chaosu zkoumanými a objevovanými) principy. Chaos si vyžádal vznik nových badatelkých technik (například zvláštní způsob využívání počítačů, zvláštní druhy zobrazení, za jejichž složitostí se skrývají fantastické jemné struktury. Stručně řečeno jedná se tedy o vědu, která se zabývá globálním chováním nejen přírodních, ale i sociálních systémů v nejširším smyslu slova (poznámka redakce).

Indiskriminativní = nečinící žádné rozdíly, nekritický, nevybíravý.

Postmoderní je takový životní postoj a pohled na věc, pro který není modernost žádnou samozřejmou hodnotou. To, že je něco moderní, samo o sobě ještě neznamená, že je to také hodnotné. V současné době se stalo módou distancovat se od postmoderního přístupu ke světu v mylném přesvědčení, že postmoderní je právě takový životní postoj, pro který nejsou žádné hodnoty závazné.

Palimpsest je pergamenový rukopis napsaný na listy již dříve popsané, jejichž původní text byl mechanicky odstraněn. Může obsahovat stopy původního zápisu.

Epistemologická exegeze je výklad založený na teori poznání (epistemologii).

Exegeze je (původně) praktický výklad bible podle zásad stanovených biblickou hermeneutikou. Jde vlastně o nalézání různých vrstev významu biblického textu. Praktickým projevem mohou být poznámky k biblickému textu a biblický komentář (například komentované vydání bible). Teologie je vlastně shrnutím exegeze. Hermeneutika je nauka o výkladu a interpretaci (naříklad textů), v širším pojetí pak neopakovatelné porozumění související s kontextem, v rámci kterého se právě takovéto (a ne jiné) porozumění realizuje.

Disipativní struktura je struktura, která vzniká a udržuje se díky výměnnám energie s vnějším světem za nerovnovážných podmínek (termín fyzika I. Prigogina).

Implikátní řád je pojem, který povstal z úvah špičkového amerického fyzika Davida Bohma (někdejšího asistenta Alberta Einsteina). David Bohm píše : Řekl bych, že relativita a kvantová teorie jsou v souladu spíše s nemechanickým světovým názorem, než s mechanickým. Konkrétně řečeno, matematika kvantové teorie chápe základní pohyb hmoty jako proces rozvíjení a zavíjení. Kvantoví matematici například hovoří o řadě vln, které se rozvíjejí z celkového prostoru do jednotlivých oblastí a zavíjejí se zpět do celku.
Nebo, jinými slovy, z naplnění celku vzniká procesem vyprázdnění celý projevený vesmír s mnoha různými a navzájem nezávislými prvky. Tento druh pohybu, v němž je existence všeho neustále podporována rozvíjením z celku a zavíjením do celku, jsem nazval implikátní řád, píše David Bohm.

Termín matrice zrození (neboli perinatální matrice) vytvořil slavný český badatel a spoluzakladatel transpersonální psychologie Stanislav Grof, který žije již dlouhá léta v USA. Celý porodní proces je možné rozdělit do čtyř fází :

1. období bezprostředně předcházející porodu,
2. počátek biologického porodu,
3. průchod porodu porodními cestami a
4. vstup plodu do světa.

V každé z těchto fází zakouší dítě svérázný typický soubor intenzivních emocí a tělesných vjemů, které lze později zkoumat zvláštními psychologickými technikami. Tyto zkušenosti zanechávají v psýché hluboké nevědomé zážitky, které pak hrají důležitou roli v dalším životě každého jedince. Posíleny emočně významnými zážitky z raného dětství a dětství mohou vzpomínky na porod formovat vnímání světa, hluboce ovlivňovat běžné chování a přispívat ke vzniku různých emočních a psychosomatických poruch. Tato zážitková seskupení označuje Stanislav Grof jako bazální perinatální matrice (neboli matrice zrození). (Poznámka redakce.)