Proč je kategorii možnosti věnována taková pozornost? Všimněme si významu těchto dvou vět: Je hodnota dána předem, tj. před svou platností anebo se hodnotou stává pouze platí-li? Problém hodnot je moderním stigmatem, ukazuje totiž na to, co je základem promýšlení celkové charakteristiky naší, tzv. moderní doby. "Jenseits", tj. ono transcendentní není, tvrdí Nietzsche. Transcendence je výmysl, jsme zavřeni v jeskyni, v níž vše se znovu a znovu navrací bez cíle, bez konečného smyslu spásy, či čehokoliv podobného. Hodnoty se etablují až svou platností při prosazování vůle k moci v procesu, kterému říkáme funkcionalita.

V druhé kapitole, nazvané "Každý školák ví", se čtenář seznámil s několika základními představami o světě, s elementárními předpoklady či pravdami, které každá skutečná epistemologie či každý epistemolog musejí brát v úvahu. V této kapitole přistoupím k obecným tvrzením poněkud složitějším v tom, že otázka, na kterou se ptám, je položena přímo: "O co rozšíříme své znalosti, jaké výhody získáme kombinováním informací ze dvou nebo více zdrojů?" Čtenář může tuto a pátou kapitolu ("Rozmanité formy vztahů") považovat jen za další dvě věci, které by každý školák měl vědět. A ve skutečnosti, když jsem knihu psal, všechen tento materiál jsem zahrnul pod název "Dva popisy jsou lepší než jeden". Jednotlivé aspekty onoho velkého vzoru upoutaly mou pozornost různými způsoby, v nichž je možné kombinovat dvě nebo více informací.

Zrození kybernetiky ve druhé polovině minulého století dalo podnět ke dvěma událostem "ekologie idejí", které mohou mít na proměnu věků neskonale větší vliv než příval informační technologie, jímž se odcházející věk přelil přes práh nového tisíciletí a jehož hřmot přehlušil a překryl to skutečně příští, co bylo v lůně novověku v souvislosti s teorií informace a řízení počato. K jedné z obou událostí došlo na půdě neurofyziologie a neuropsychologie, ke druhé na styku antropologie, psychologie a biologie. Náš příspěvek obě přehlížené a pozapomenuté události připomíná, upozorňuje na jejich převratný význam a uvádí je do souvislosti ve světle události třetí, současné, kterou pokládáme za stejně významnou: vznik hermeneutiky živého, který se udál při setkání biologie s filosofií.